Boxy pouzdra

Po dlouhé době opět nějaký příspěvek. Šiju pořád, jen to někdy ani nestihnu nafotit a putuje to dál.

Tenhle střih jsem zkoušela poprvé, vnějšek a vnitřek se šije zvlášť, pak se sešívají dohromady ručně, což mi vůbec nevadí, spíš naopak, je to relax. Dobře se tam pracuje se zipem, takže i pro začátečníky si myslím, dobrý střih. Mám rozešitou další a moc mě to baví!:)
Jednou jsem zkoušela variantu, kdy se šijou oba díly dohromady, bylo to šílené, zařekla jsem se, že takhle už nikdy!

Novinek je u nás dosti. Tak hlavně - MÁM DÍLNU!!! Malá, ale moje.:) Ale o tom bude další příspěvěk.:)

Mějte krásné dny.

Chlebopytel

Tento chlebopytel jsem šila na zakázku pro kolegu z práce. Peče doma chleba a chtěl na něj místo utěrky něco praktičtějšího.

Zvolila jsem len a kanafas. Suchý zip jsem našila po celé šířce. Chleba se dá celý zabalit a když už se ztenčuje obsah, dá se zabalit více, aby se nevysušil.

Trvalo mi to šití trochu déle, takže když jsem ho se slávou předala, druhý den přišel, že už má větší formu na chleba a pytel je těsný.

Takže chlebopytel zůstal v rodině a slouží dobře.:)

Krásný víkend.

Lenka

Vánoční šití

Tak jsem zpět, po více jak roce. Ani se mi nechce věřit, že už je to tak dlouho ...

Mateřská mi dala více zabrat než jsem myslela. Až když jsem přestala malou kojit (po roce a půl), tak se to začalo zlepšovat. Občas už se i vyspím.:) Pořád si říkám, že všechno má svůj čas, tak pomalu, postupně zase začnu blogovat. Šiju pořád a baví mě to o to víc, když si utrhnu chviličku a něco stvořím! Doma už se mi rýsuje i malá dílna, až bude hotová, podělím se.:)

Všem přeji krásný rok 2017!

Kovářova kobyla chodí bosa

U nás tohle přísloví bohužel platí.

Chudák manžel už více jak rok chodil s roztrhaným obalem na mobil, než jsem mu konečně ušila nový. Ale mezi tím jsem stačila našít věci pro úplně cizí lidi!

Tak mám konečně ušito i pro něj a než se zase roztrhá, i chvíli klidu bez reptání o kobyle.:)

Šila jsem z manšestru, aby obal déle vydržel, a je to i oblíbený materiál mého muže. Vyztužený je ronopastem. Abych zakryla stehy na horní klopě, které tam jsou od suchého zipu, našila jsem tam nášivku. S výsledkem jsem spokojená, manželovi se líbí.:)

Police k toaletnímu stolku

Říkám tomu výroba na zakázku. Já si vymyslím, taťka vyrobí.:) Ale jo, přiznávám, stále těžím z toho, že jsem tátova holčička. Ale jeho výroba všelijakých věcí baví a mě to baví vymýšlet a pořád zútulňovat byt.
 

Policové konzoly jsou z IKEA, deska ze starých fošen. Snažili jsme se to namořit co nejvíc podle toaletního stolku.
Stojan na náušnice je taky vyroben mým tatínkem. Připravila jsem výkres s mírami (SPŠ stavební se nezapře:)) a taťka ho vyrobil z dubového dřeva a mosazných úzkých tyčí. Je oboustranný, protože co se týká náušnic, jsem hotový sběratel.:)
Panenka na polici je dárek, kterého si moc vážím. Je dovezená z Indie, stačí do ní jemně klepnou a krásně se roztančí.
Na kameni jsou naše snubní prsteny. Manžel-horolezec chtěl mít na svatbě aspoň kus nějakého šutru, tak nám taťka vyrobil tento stojan. No někdo bere k oltáři polštářek nebo tácek, my kámen!:D

Kosmetická taška s růžemi

Tuhle látku s růžemi mám moc ráda. Ušila jsem taštičku jen tak, k prodeji. Zájemci byli dva, tak jsem hned šila další.:) Jen té látky už moc nemám!

 
PS: O víkendu jsem se vrátili z dovolené z Adršpachu. První dovolená s mimi. Pro mě asi trochu náročnější než doma, ale i tak jsem si to užila. Manžel si zalezl na písku a byl náramně spokojený, Nelince se v lese a skalách moc líbilo, ochutnala i nějakou tu šišku a jehličí s hlínou ... :)

Kousek našeho obýváku

Stále pokračuji v zabydlování našeho bytu. Udělali jsme už kus práce, tak se s vámi postupně podělím. Tenhle dekor je výtvor mého muže, pěkné, že?:) Asi jsem ho už nakazila tím neustálým dekorováním a přemisťováním nábytku.:D

Písmena HOME jsou z Fleru, lampa je zakoupena na internetu. Skříňka je kup za pár korun, dřevotříska, kterou jsme s taťkou natřeli na bílo. Stolek jsem našla na půdě a taky šel na bílo. Gauč je z mé dětské válendy, kterou jsem přehodila jedním ze závěsů z IKEA. Z druhého závěsu ušiju potah na druhou matraci, která bude za válendou a bude sloužit k opření.

Původně byl nábytek rozmístěný jinak (gauč byl na opačné straně), ale časem jsme se rozhodli pro změnu a takhle je to mnohem lepší. Z gauče máme pěkný výhled z okna na veliký strom a taky otočená skříňka vytváří oddělený útulný prostor a navíc se o ni dá opřít.