I'm so happy that finally I can share my treasure with you! It took about thousand of sweaty hours and hard labor.:)
Hotovo. Vlastně je už hotovo delší dobu, ale musela jsem vymalovat kuchyň, aby ty fotečky za něco stály. A tady je!
Když jsem začala objevovat kouzlo blogů a uviděla ty krásné renovace kredenců, probudilo se ve mě to staré, hluboko uložené přání. Vždycky jsem si přála takový kredenc. A tak jsem začala hledat až jsem našla ten pravý.:)
Bohužel tatínek nesdílel mé nadšení. Pravda, neprohlížela jsem si kredenc při koupi tak důkladně a o renovacích nevím zhola nic, ... ale neříká se, že přání se mají plnit nejen o Vánocích??? Naštěstí se tatínek nade mnou slitoval (po tom, co jsem slíbila, že je to poslední krám co jsem mu dotáhla do garáže) a začal mi pomáhat. A tak jsem jezdila k rodičům na otočku (bydlím v jiném městě) a natírala a natírala ... Až mě můj milý tatínek přejmenoval na Patlu.:) Vždycky mě přišel omrknout do garáže se slovy "Tak co Patlo, jak to jde?":) Šlo to, ikdyž pomalu. Nakonec se na tom tatínek nadřel mnohem víc než já. A splnil mi mé přání.:) Ty noci se štětcem v ruce stály za to.
